První suchary vznikly pod rukama pekaře Antonína Kynčla léta páně 1800. Jeho domek s pekárnou stával na místě levého křídla dnešní radnice v Lomnici nad Popelkou. Suchary se pekly takřka v každé chalupě, každá hospodyňka měla svůj recept. Z drobných výrobků jmenujme třeba Crhovi, Hůlkovi, Kovářovi, Jandovi, Noskovi, Pekárkovi nebo Vinklářovi, kteří prý měli suchary nejchutnější.
Zakladatelem rodinné tradice výroby sucharů v Lomnici byl Michal Jína, který se svou ženou Barborou otevřel pekařství, kde spolu s dalším pečivem pekli i suchary a položili tak základy živnostenské výroby sucharů. Jako rok založení výroby sucharů se uvádí letopočet 1810, to bylo ale Michalu Jínovi pouhých 7 let, proto za zakladatele lomnických sucharů lze považovat Antonína Kynčla, který suchary v Lomnici pekl již na přelomu 18. a 19. století.
V roce 1851 kupuje dům čp. 99 na dnešním Husově náměstí nejstarší syn Michala Jíny, Josef, a stěhuje sem svoji pekařskou živnost, kterou dále rozšiřuje a do práce zapojuje i nejmladšího bratra Antonína. Jínovi se stávají váženou měšťanskou rodinou a zastávají významné funkce ve městě.
Do výroby jsou zaváděny moderní stroje a výroba sucharů se rozšiřuje o další druhy pečiva a cukrovinek. Přebudováním pece, ve které se dosud topilo dřívím a uhlím, bylo možné nyní topit naftou. Tím se zdvojnásobila výroba a zlepšila kvalita pečiva. Šlo o převratnou novinku v celém tehdejším Rakousko-Uhersku.
Příbuzní a zároveň konkurenti, Josef a Antonín Jínovi, vyráběli ve svých provozech v Lomnici rozmanité druhy zboží, máslové oplatky, trubičky, bonbóny, ale i orientální cukrovinky. Byli velkými konkurenty a traduje se, že mnoho majetku prosoudili, když se přeli o to, kdo smí používat pro své výrobky hrdý titul „první a nejstarší lomnický suchar“. Soudy to nakonec vyřešily šalamounsky. Jedna továrna vyráběla suchary s označením „nejstarší výroba“ a druhá „nejstarší parní výroba“.
Na počátku 20. století se výrobě sucharů věnuje již čtvrtá generace Jínů a řada menších výrobců, kterých byly v Lomnici desítky. Existuje na 20 druhů příchutí – kromě základních oříškových, také dietní, vodové, vanilkové, medové, dětské nebo karlovarské. Zájem o ně byl až za oceánem, kam putovaly ve speciálních oplechovaných bedýnkách. Ze světové výstavy v Paříži si v roce 1927 lomnická sladká pochoutka s příchutí oříšků a mandlí přivezla nejvyšší cenu Grand Prix.
V předválečném období se nabídka firmy J. Jína rozšiřuje o další výrobky – bonbony, čokoládu, dietní a dětské suchary. Pak přichází válka, která je těžkou ránou pro všechny živnostníky a nejinak je tomu i pro Jínovy závody. Začátkem roku 1945 je továrna uzavřena kvůli nedodržení říšských nařízení.
Po válce je výroba cukrovinek a sucharů obnovena, ovšem v březnu 1948 dochází ke znárodnění a přejmenování na Lomnický průmysl sucharů a dětské výživy, později Čokoládovny, které v roce 1994 výrobu sucharů zrušily úplně.
Sametová revoluce přinesla mnoho očekávání, ale také překážek. Počáteční plány na modernizaci a znovuobnovení slavné tradice výroby Lomnických sucharů vzaly rychle za své. Čokoládovny privatizovala francouzsko-švýcarská firma Nestlé – Danone a přes počáteční nadějný začátek docházelo k postupnému utlumování výroby až došlo v roce 2000 k jejímu úplnému zastavení. A tak se velkovýroba dostávala zpět k malým živnostníkům–nadšencům, kteří dodnes pečují o tradici výroby sucharů v Lomnici nad Popelkou.
Vzniká nová firma J. Jína, založeno 1810, která navazuje na bohatou rodinnou tradici. Výrobna sídlí v Košťálově nedaleko Lomnice nad Popelkou a získává ochranu geografického označení EU.
Sladké lomnické suchary získávají jako třetí firma v České republice, po Plzeňském prazdroji a Třeboňském kaprovi, ochrannou známku Evropské unie, tzv. ochranu zeměpisného označení.
V roce 2022 kupuje výrobnu sucharů pana Kodejšky společnost SVITAP, která přesunuje výrobu do nových prostor v ulici Nádražní. Jejím plánem je navázat na mnohaletou tradici a osvědčené výrobní postupy, maximálně využít a respektovat to dobré, co v nejlepší víře vytvořili předci, a zároveň přinést do výroby sucharů nové prvky, které jsou v souladu s aktuálním uvažováním a trendy.
V průběhu roku 2023 se rozbíhá výroba, zdokonalují receptury a rozšiřuje sortiment. Vedle tradičních Lomnických sucharů vzniká značka ELESKA – řada trendy sucharů v atraktivních příchutích. Jako první se zákazníkům představují chilli ELESKA, následují pepřová a první sladká varianta – skořicová. Koncem roku jsou na trh uvedena česneková, pizza a sladká kakaová ELESKA. Rozšiřuje se prodejní síť a spouští nový e-shop s cílem, co nejvíce se přiblížit zákazníkovi a zpříjemnit mu nákup. Začíná se s pečením chleba, který je nejprve nabízen jen zaměstnancům, ale díky rostoucí poptávce je postupně dodáván do okolních prodejen a z několika desítek bochníků se výroba rozšíří na bezmála tisíc kusů chlebů měsíčně. Důležitým momentem je získání mezinárodního certifikátu IFS, který potvrzuje bezpečnost a kvalitu Lomnických sucharů a ELESEK, zvyšuje jejich konkurenceschopnost a otevírá dveře k novým příležitostem.
